|
|
Zhodnocení mikrobiologické kvality zvěřiny
TŮMOVÁ, Lucie
Zvěřina představuje odedávna významnou složku lidské výživy, avšak hygienické požadavky na její získávání, uchovávání a přípravu se v porovnání s požadavky na maso hospodářských zvířat vyvíjely pomaleji. Správná manipulace s tímto druhem masa je přitom zcela zásadní. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit mikrobiologickou kvalitu zvěřiny (n = 76) v závislosti na vybraných vnitřních (druh, věk, pohlaví) a vnějších (místo zásahu, místo odběru, délka skladování) faktorech. Bylo zjištěno, že celkový počet mikroorganismů u zvěřiny se pohyboval v rozpětí od 0,00 do 8,11 log KTJ/g s průměrnou hodnotou 6,08 log KTJ/g. Počty koliformních bakterií u vzorků zvěřiny byly nejvýznamněji ovlivněny vnějšími faktory a pohybovaly se v rozpětí od 0,00 do 7,28 log KTJ/g s průměrnou hodnotou 3,30 log KTJ/g. Na výslednou mikrobiologickou kvalitu zvěřiny měly statisticky významný vliv (p<0,05) všechny vnější faktory a z vnitřních faktorů pohlaví.
|
|
|
Motivace adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově
Kleckerová, Adriana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivací adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Obsahem teoretické části je vymezení pojmu motivace a vysvětlení jejích principů, dále jsou přiblíženy důležité vývojové mezníky období adolescence a to především charakteristikami, které mají vliv na utváření zájmu sebevýchovy a sebevzdělávání adolescentů. Výzkumnou část práce poté tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo pomocí získaných výsledků výzkumu stanovit, jaké faktory ovlivňují motivaci adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Bylo využito metody rozhovoru pomocí návodu a výzkumný design zakotvené teorie. Výsledky výzkumu v závěru práce ukazují, že na motivaci adolescentů k sebevýchovným a sebevzdělávacím aktivitám mají vliv vnitřní a vnější faktory v různém poměru. Silným vnějším motivačním prvkem jsou především rodiče a tlak společnosti, významným vnitřním motivačním prvkem je hlavně touha něčeho dosáhnout, pracovat na osobních limitech a mít dobré pracovní uplatnění. Vliv těchto faktorů závisí na věku adolescenta, kdy s přibývajícím věkem ztrácejí na síle vnější faktory a naopak se do popředí adolescentovy pozornosti více dostávají vnitřní faktory. Klíčová slova: Motivace, vnitřní faktory, vnější faktory, adolescence, sebevzdělávání, sebevýchova.
|
|
|
Analýza vybraných strategických plánů
Hoštičková, Edita ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké aktivity, opatření apod. uvádějí města ve svých strategických, případně akčních plánech a určit, jak a proč se liší priority zkoumaných měst. Podobně se snaží stanovit, nakolik tyto aktivity odpovídají otázkám řešeným v analytických částech. Zkoumanými městy jsou: Hodonín, Krnov, Nový Jičín, Sokolov, Havlíčkův Brod, Klatovy, Jindřichův Hradec, Žďár nad Sázavou, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Otrokovice, Bílina, Rakovník, Dvůr Králové nad Labem, Česká Třebová a Varnsdorf. Jako hlavní metoda byla použita hloubková analýza strategických a akčních plánů, na základě které bylo zjištěno, že návrhové části většinou odpovídají analytickým částem. Následně se však přednostně realizují ty projekty, na které je možné čerpat prostředky z dotačních titulů. Některá města to přímo uvádějí ve svých strategických dokumentech. Zkoumaná města se nejvíce zaměřují na dopravu, veřejnou správu a komunikaci s veřejností a rekreaci a cestovní ruch. Naopak opomíjenými oblastmi jsou zdravotnictví, životní prostředí a kultura. Města byla na základě zaměření svých strategických plánů rozřazena do čtyř skupin. Tyto skupiny byly dále testovány na vlivy různých faktorů. Testovanými faktory jsou poloha a zpracovatel. Ani u jednoho z faktorů nebyl potvrzen statisticky významný vliv...
|
|
| |
|
|
Proč se absolventi Filozofické fakulty ZČU v Plzni dokáží na trhu práce lépe uplatnit než jejich kolegové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice?
Pravda, Petr ; Kokeš, Richard (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se věnuje tomu, proč se na trhu práce dokáží lépe uplatnit absolventi Filozofické fakulty Západočeské univerzity než jejich kolegové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Práce se snaží zjistit, jakými faktory je to způsobeno. Tím chce přispět k identifikaci opatření vhodných pro zlepšení uplatnění absolventů humanitních oborů na trhu práce. V práci rozlišujeme vnější a vnitřní faktory. Výběr všech faktorů je podrobně vysvětlen a zdůvodněn. Vnějšími faktory jsou segmentace trhu práce a regionální situace na pracovním trhu. Vnitřní faktory jsou prestiž vysoké školy, praxe při studiu, rozsah důrazu na měkké kompetence a rozsah karierního poradenství. Práce je dvou případovou studií, která se snaží o hluboké a komplexní pochopení zkoumaného jevu. Využity byly strukturované rozhovory se zaměstnanci kariérních center Univerzity Pardubice a Západočeské univerzity. Základem práce je však analýza studijních povinností studentů těchto fakult. Srovnávat mezi sebou dvě fakulty patřící k jiným univerzitám je poměrně složité a v České republice neobvyklé. Práce má proto své limity, které jsou v jejím závěru uvedeny. V práci je také rozebrána strukturální proměna vysokého školství v České republice, protože ta má zásadní dopad na uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce.
|
|
|
Analýza vybraných strategických plánů
Hoštičková, Edita ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké aktivity, opatření apod. uvádějí města ve svých strategických, případně akčních plánech a určit, jak a proč se liší priority zkoumaných měst. Podobně se snaží stanovit, nakolik tyto aktivity odpovídají otázkám řešeným v analytických částech. Zkoumanými městy jsou: Hodonín, Krnov, Nový Jičín, Sokolov, Havlíčkův Brod, Klatovy, Jindřichův Hradec, Žďár nad Sázavou, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Otrokovice, Bílina, Rakovník, Dvůr Králové nad Labem, Česká Třebová a Varnsdorf. Jako hlavní metoda byla použita hloubková analýza strategických a akčních plánů, na základě které bylo zjištěno, že návrhové části většinou odpovídají analytickým částem. Následně se však přednostně realizují ty projekty, na které je možné čerpat prostředky z dotačních titulů. Některá města to přímo uvádějí ve svých strategických dokumentech. Zkoumaná města se nejvíce zaměřují na dopravu, veřejnou správu a komunikaci s veřejností a rekreaci a cestovní ruch. Naopak opomíjenými oblastmi jsou zdravotnictví, životní prostředí a kultura. Města byla na základě zaměření svých strategických plánů rozřazena do čtyř skupin. Tyto skupiny byly dále testovány na vlivy různých faktorů. Testovanými faktory jsou poloha a zpracovatel. Ani u jednoho z faktorů nebyl potvrzen statisticky významný vliv...
|
|
|
Zhodnocení produkce selat v rámci firemního programu
TESAŘ, Martin
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Martínkov, družstvo Dešná, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Hypor a faktory, které na ni působí. V práci je zpracován přehled působících vnějších a vnitřních činitelů ovlivňujících plodnost prasnic. Jedná se především o vliv genotypu, věk prasniček při prvním zapuštění, délku mezidobí, pořadí a četnost vrhu, výživu a krmení, mikroklimatické podmínky a technologii provozu. V závěru práce je shrnuto získané poznatky, které přispívají ke zlepšení ukazatelů reprodukce prasnic. Sledované stádo chovu bylo k 31. 12. 2017 tvořeno 800 prasnic (včetně březích prasniček) a 230 nezapuštěných prasniček. První zapuštění prasniček v chovu se nejčastěji provádí od 230. 260. dne života. Ve sledovaném roce 2017 bylo průměrně na 1 prasnici za rok 34 selat živě narozených a 30,7 odstavených selat. Dohromady to činilo 23 232 ks odstavených selat za rok.
|
|
|
Motivace adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově
Kleckerová, Adriana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivací adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Obsahem teoretické části je vymezení pojmu motivace a vysvětlení jejích principů, dále jsou přiblíženy důležité vývojové mezníky období adolescence a to především charakteristikami, které mají vliv na utváření zájmu sebevýchovy a sebevzdělávání adolescentů. Výzkumnou část práce poté tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo pomocí získaných výsledků výzkumu stanovit, jaké faktory ovlivňují motivaci adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Bylo využito metody rozhovoru pomocí návodu a výzkumný design zakotvené teorie. Výsledky výzkumu v závěru práce ukazují, že na motivaci adolescentů k sebevýchovným a sebevzdělávacím aktivitám mají vliv vnitřní a vnější faktory v různém poměru. Silným vnějším motivačním prvkem jsou především rodiče a tlak společnosti, významným vnitřním motivačním prvkem je hlavně touha něčeho dosáhnout, pracovat na osobních limitech a mít dobré pracovní uplatnění. Vliv těchto faktorů závisí na věku adolescenta, kdy s přibývajícím věkem ztrácejí na síle vnější faktory a naopak se do popředí adolescentovy pozornosti více dostávají vnitřní faktory. Klíčová slova: Motivace, vnitřní faktory, vnější faktory, adolescence, sebevzdělávání, sebevýchova.
|
|
|
Srovnání zahraniční politiky Kanady a Ruska - případ Arktidy
Jánská, Lucie ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním zahraniční politiky dvou nejvýznamnějších arktických států, Ruska a Kanady. Cílem práce je ověřit, jaké faktory ovlivňují její tvorbu, a jak způsob uplatňování arktické zahraniční politiky Ruska a Kanady ovlivňuje jejich vzájemné vztahy. V úvodní části autorka vymezuje arktický region z geografického i právního hlediska a stručně popisuje jeho historii, dále se zabývá jednotlivými arktickými aktéry (mimo Ruska a Kanady) a definuje jejich cíle v oblasti a prostor věnuje také Arktické radě coby nejdůležitějšímu orgánu pro řešení arktické problematiky. Stěžejní část práce se věnuje rozboru kanadské a ruské arktické strategie a zkoumání vlivu vnitřních a vnějších faktorů na tvorbu arktické zahraniční politiky těchto zemí. Mezi vnější faktory můžeme zařadit anarchii a moc z pohledu realistů, vzájemnou závislost v mezinárodním systému z pohledu liberalistů a mezinárodní normy a legitimitu z pohledu konstruktivistů, do skupiny vnitřních faktorů pak řadí veřejnost, společenské skupiny, organizace vlády a hlavy států. Autorka práce analyzuje tvorbu zahraniční politiky Kanady a Ruska s pomocí těchto faktorů, přičemž dochází k závěru, že převažujícím faktorem ze skupiny vnějších faktorů v případě ruské arktické politiky je anarchie a moc, zatímco kanadská arktická politika vychází...
|
host ::
RSS.